Módní návraty II: 60. léta

 

Šedesátá léta bývají často označována přízviskem „zlatá.“ Nejen historici, ale i ti, kteří je na vlastní kůži zažili, je popisují jako dobu nebývalého kulturního rozkvětu. Vše, co bylo vytvořeno v tomto desetiletí, ať již se jedná o výtvarné umění, hudbu, film nebo divadlo, se později stalo doslova kultovní záležitostí hodnou obdivu a neustálého připomínání. Stejným kultem se stala i móda 60. let, která je dnes spojována se slovy „módní revoluce.“

 

 60' - Éra mini

 

Šedesátá léta se nesla ve znamení optimismu. Panovalo všeobecné přesvědčení, že budoucnost pro lidstvo nechystá nic jiného než jen samé skvělé věci. Uvedení do provozu letadla Concorde, které své pasažéry přepravovalo nadzvukovou rychlostí, a úspěchy kosmického výzkumu, který vyvrcholil přistáním na Měsíci, jako by potvrzovaly všechna velká očekávání.

Počátkem 60. let dospívala generace narozená v době silného poválečného baby boomu. Tito mladí lidé byli dostatečně sebevědomí, většinou dobře finančně zajištění a co je důležité, nebáli se peníze utrácet. Toho se pochopitelně rád chopil svět reklamy, designu a médií a svou příležitost vycítil rovněž svět módy. Změna, která se udála, by se asi nejjednodušeji dala vystihnout slovy: svět módy omládl. A to nejen díky tomu, že do popředí zájmu prodejců oblečení se dostali především mladí lidé, ale i proto, že tato mladá generace úplně poprvé v dějinách módy začala sama určovat trendy. Zatímco dosud to byla vysoká pařížská krejčovina, která udávala módní trendy zbytku světa, nyní se musela snést ze svého piedestalu a ustoupit změně, která odstartovala v Londýně, kde mladí sami začali vymýšlet vlastní styly a ovládli tak módní společnost. Pařížské salony se nejprve dívaly na londýnské módní šílenství skrze prsty, ovšem netrvalo dlouho, a i ony hledaly inspiraci v ulicích. Hrozilo totiž, že zavedené módní značky zmizí ze scény, tak jak se to stalo proslulému Balenciagovi, o němž francouzský tisk nelichotivě napsal: „Už bylo dost těch jeho věčných inspirací králi a dokonalé vybroušenosti.“ Nepřekvapí proto, že jiný proslulý návrhář, Yves Saint Laurent, se v roce 1968 při pouličních bouřích vrhl na pařížské barikády, aby si tam naskicoval oblečení protestujících studentů.

Velký módní obrat k mládí dobře dokládá vzestup sotva dospělých modelek, jejichž prototypem se stala rodilá Britka Lesley Hornby známá jako Twiggy (více o modelce zde). Hubená, sladce vyhlížející dívka s nevinným kukučem a krátkým účesem vytlačila ze scény dosavadní ideál modelky – elegantní dámy s plnými tvary a aristokratickým vzezřením. Jak by také ne, když tyto ženy svým zjevem přímo předurčené k předvádění šatů precizních střihů z drahých látek, už vlastně neměly co předvádět, protože náročně zpracovávané šaty byly odsouzeny k zániku. Jistá lehkomyslnost a nezodpovědnost, která k mládí tak nějak automaticky patří, se projevila i na šatech. Vždyť nebylo třeba zkoumat z čeho a jak dobře jsou ušité, když již nazítří je nahradily šaty, které byly úplně jiné, ovšemže lepší a modernější, protože byly nové. Když se skupina britských návrhářů rozhodla propagovat svou tvorbu ve Spojených státech, Američané zvědaví na všechno to úchvatné oblečení byli zklamáni již při jeho zkoušení, neboť mu zcela „neúchvatně“ odpadávaly knoflíčky. Na to však místní konzument nebyl zvyklý, protože americká konfekce důsledně hleděla na kvalitu.

Místo objemných sukní midi délky se na scéně objevila minisukně (více o minisukních zde) a způsobila módní revoluci. Bylo to poprvé, co ženy oblékaly sukně končící nad koleny. Délka minisukní však neulpěla na nějakém konečném čísle, ale postupně se ještě dále zkracovala. Nejen Mary Quantová, která je pokládána za duchovní matku minisukní, neváhala krátit až do mikrodélky 20 cm nad kolena.
Nedlouho poté se objevily také minišaty. Jednoduchý minimalistický střih dovoloval obléknout je nositelkám všech velikostí i postav. Jejich výhodou bylo, že jen pomocí doplňků se daly upravit na formální i neformální příležitosti. Mohly být ušité v jedné barvě, s výraznými vzory nebo potisky, to záleželo jen na nositelce a jejím osobním vkusu.
Zkracující se délky sukní a šatů však již neumožňovaly nosit punčochy a podvazky. Výrobci proto přišli s nápadem, který tento problém vyřešil a který my dnes pokládáme za samozřejmou součást našich šatníků: s punčochovými kalhotami.

60. léta patřila objevování prostoru mimo naši planetu, které podněcovalo představy o budoucnosti v kosmickém věku. Svůj odraz našly tyto představy také v módě. V oblečení inspirovaném futuristickými vizemi se hojně objevovaly pokovené nebo lesklé látky a syntetické materiály jako čirý či barevný plast, PVC, vinyl nebo akryl. Komplety geometrických tvarů s áčkovou siluetou, minisukněmi a unisexovými prvky v zářivých barvách si oblíbili zejména mladí lidé. Umělé materiály jasných barev a geometrických tvarů se používaly i při výrobě bižuterie a doplňků, které byly díky masové produkci levné a rovněž odpovídaly módnímu stylu mladých.

Svou cestu k módě si našlo i soudobé výtvarné umění. Byl to především op-art, umění optických efektů tenkých linek a kruhů, jehož využitím v módě se začala kombinovat kára, pruhy a abstrahované květy. Do módy zasáhl i pop-art, který ve své tvorbě používal obrázky z reklam a populární kultury, aby poukázal na povrchní a plýtvavou společnost. Móda se stala ideálním médiem pro toto umění, jak dokládají například tzv. Polévkové šaty, které reprodukují slavné dílo Andy Warhola.

Ženy, kterým se nelíbily tyto mnohdy radikální novinky, nalezly svůj ideální vzor v americké první dámě Jacqueline Kennedyové. Oproti svým předchůdkyním ve stejné úloze to byla stále ještě mladá žena, která při volbě svého oblečení musela mít na paměti vysokou pozici, kterou zastával její manžel. První dáma se stala ikonou mladistvé elegance, vytříbeného a nadčasového stylu, který pro ni tvořil americký designer Oleg Cassini. Její šatník sestával z kompletů šatů a plášťů doplněných klobouky a kabelkami s botami ve stejném barevném odstínu. Kabátky s délkou těsně pod kolena mívaly rovné linie, mandarínský nebo stojací límeček, hluboké našívané kapsy, velké potahované knoflíky a sedmiosminové rukávy.

V roce 1967 se v San Francisku poprvé objevilo hnutí propagující mír, lásku a svobodu, hippies. Protesty proti životnímu stylu rodičů, rasové nerovnosti a diskriminaci na základě pohlaví vedli v oblečení, které vystihovalo podstatu jejich hnutí. Mír, zájem o jiné kultury a zkušenosti s drogami se přetransformovaly do stylu oblékání, které by se dalo nazvat antimódou a kde nejdůležitější úlohu hrála individualita nositele. Hippies si často své oblečení pořizovali z druhé ruky, pošívali je záplatami a aplikacemi nebo zdobili výšivkou. Užití jasných barev a psychedelických vzorů bylo pokusem reflektovat zkušenosti s tehdy tak populárním LSD. Touha po pacifismu a návratu k přírodě vedla k oblibě rustikálních a nebeských motivů. Prosadil se hlavně etnický vzhled, v němž dominovaly chlupaté kožichy, semišové vesty s třásněmi, kaftany, batikované košile, šátky na hlavu, čelenky a spousta korálků. Důraz se přitom kladl na používání přírodních látek. Oblibu získaly široké maxisukně, ale ani minisukně nebyly zavrženy. U kalhot dominovaly co možná nejširší zvony a džíny teď již nosil kdekdo. Zatímco pro hippies byl tento styl oblékání formou odporu proti zavedenému establishmentu, módní svět v něm vycítil velký potenciál pro obchod, a tak netrvalo dlouho a každý se mohl stát „květinovým dítětem.“ Ovšem v nákladném vydání „hippies de luxe.“

Móda 60. let je pokládána za nejrevolučnější v historii módy celého 20. století. Charakterizovat by se dala slovy jásavá, uvolněná, osvobozená od svazujících tradic a předpojatosti, nadšená pro vše nové a neobvyklé. Jak se výstižně píše v jedné knize, byla „rozevlátou bohyní.“ Avšak ačkoliv byla tak svobodná a svobodomyslná, pořád ji svazovala pouta módního diktátu, kdy nenosit to, co bylo zrovna „in,“ stále ještě znamenalo být vyvržen. Individualita se nenosila, ale byl učiněn významný krok tím směrem.

 

Že je revoluční móda 60. let nevyčerpatelným zdrojem inspirace i dnes, se můžete přesvědčit v naší kolekci.        

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info